Rozhledna Tanečnice

Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, která pravila, že na tento vrch chodívala tančit a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka – tanečnice. Tato pověst však není nikde písemně doložena.

Na vrcholu Tanečnice je pramen pitné vody a proto zde byla vykopána 25 m hluboká studna. Podle starých pramenů stála už ve 30. letech 19. století na vrcholu 597 m n. m. vysoké Tanečnice dřevěná vyměřovací věž. Starší obyvatelé Mikulášovic, pamatující výhled z ní, podnítili své spoluobčany k založení Okrašlovacího a horského spolku, který si jako hlavní úkol vytkl vybudování nové rozhledny. Spolek vznikl v roce 1885 a už napřesrok se začalo s výstavbou. Šlo pouze o dřevěnou věž, její důmyslně vyztužená trámová konstrukce kotvená navíc čtyřmi silnými dráty, a také její úctyhodná výška (26 m) ji předurčovaly stát se turistickou atrakcí jak pro obyvatele Mikulášovic, tak i pro výletníky z nedaleké saské Sebnitz. Na vyhlídkovou plošinu vedlo celkem 128 schodů a ve čtvrtém celkem ze sedmi pater byla zřízena obvodová galerie. První návštěvníci na věž zavítali již na podzim roku 1886, slavnostní vysvěcení se však konalo až v květnu následujícího roku.
Už během stavby rozhledny byla v jejím těsném sousedství postavena malá chatka, které se říkalo „Chaloupka strýčka Toma“. Tento název se přenesl i na výletní restauraci, kterou si na vrcholu tanečnice zbudoval hostinský Wenzel Pilz.

Dřevěná věž sloužila 17 let a na jaře roku 1903 byla silně poničena bouří. Rozhledna musela být uzavřena a brzy nato rozebrána.
Vrchol tanečnice bez věže, to si obyvatelé sousedních obcí a především členové mikulášovického spolku neuměli představit. Vedení spolku okamžitě vyhlásilo architektonickou soutěž, z níž vítězně vyšel návrh místního stavitele Josefa Scholze. Jakmile se daly dohromady nezbytné prostředky, začalo se se stavebními pracemi. Rozhledna byla postavena za peněžní podpory hraběte Františka Václava Salma Reifferscheidta. Základní kámen byl položen 10. července 1904 a za necelý rok, 28. května 1905, byla rozhledna slavnostně předána veřejnosti. Při otevíracím ceremoniálu byla věž zároveň pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka.

Výška druhé stavby se přesně shoduje s výškou původní dřevěné rozhledny, provedení je však odlišné. Na masívní žulové podezdívce spočívá 16 m vysoká osmiboká konstrukce z cihel. Stylové provedení dnes narušují ocelové pásy, jimiž byla věž opásána při generální opravě provedené v 70. letech. Na vrchol věže vede 138 schodů.

V letech 1978 až 1979 se vedle rozhledny postavila koliba restauračního typu, obě stavby stojí dodnes. Z rozhledny je překrásný kruhový rozhled do SRN, za pěkného počasí spatříme i Krkonoše a celé Českosaské Švýcarsko.

Na Tanečnici se snadno dostaneme jak ze středních Mikulášovic (po zmíněné modré turistické trase), tak i z dolních Mikulášovic. Existuje však ještě další, strmější cesta, které se dříve říkalo „Bartmannova cesta„, podle pana učitele Bartmanna, který učil na průmyslové škole v Mikulášovicích. Jak dokazují jeho zápisky, na Tanečnici chodil denně, za každého počasí a roční doby právě zmíněnou cestou.

Učitel Bartmann napsal mnoho básní i povídek s různorodými tématy, od lyrických přírodních přes dějepisná až k beletrii ve spisovné němčině, ale i v místním nářečí. Třebaže pan učitel pocházel z Krkonoš, cítil se být zdejším.