Kaple Nejsvětější Trojice
Pokud půjdeme silnicí z Brtníků do Mikulášovic, kde smrkový les je chvílemi vystřídán bučinami, mineme rozcestí na Velký Šenov. Po chvilce se ocitneme na kraji lesa a před námi je pozoruhodný obraz. Protáhlé údolí Mikulášovického potoka je uzavřeno na obzoru mohutným návrším, korunovaným Tanečnicí. Věž mikulášovického kostela naznačuje střed obce. Celý nejbližší prostor před námi nese starobylý název U Pěti lip. Vlevo u cesty vidíme menší kamennou stavbu neobvyklého půdorysu. Je to kaple sv. Trojice.
Zde se setkáme opět se jménem stavitele Hanse Jacoba Wähnera, který trojbokou kapli navrhl a vystavěl. Vznik této kaple je datován rokem 1741 a nabízí se tedy domněnka, že totiž výstavba trojboké kaple byla Wähnerovi svěřena jaksi na zkoušku, teprve pak byl pověřen vybudováním kostela sv. Mikuláše. O výstavbě kaple se hovořilo již v roce 1733 a měl ji provádět Zachariáš Hofmann, ale k realizaci těchto plánů nedošlo. Podle jiných pramenů se setkáváme se skutečností, že kaple začal stavět Zachariáš Hofmann dle smlouvy ze 4. října 1736 a patrně roku 1742 byla stavba dokončena Wähnerem.
Wähner stavěl trojbokou kapli na místě zvaném U Pěti lip. Teprve pozdější úpravy okolí, především vykácení okolního lesa, nechaly vyniknout architektuře stavby.
Kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici vzbuzovala svůj zájem. První souvislý popis Českého království od Schallera z roku 1787 se sice o ní nezmiňuje, ale v druhém popisu Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1833 je kapli věnována obsáhlá poznámka. Z pozdějších pramenů se o kapli zmiňuje Josef Fiedler ve své Heimatkunde z roku 1898.
Objekt je charakterizován jako zděná stavba na trojúhelníkovém půdorysu s vykrojenými rohy. Uprostřed každé stěny je jednoduše rámovaný portál, půlkruhově sklenutý. Půlkruh tvoří okno oddělené od vchodu rovným překladem. Vnějšek je neomítnut. Kaple byla krytá břidlicovým zvonem s kamennou trojbokou lucernou na níž je umístěn dvojitý kříž. Tato lucerna byla pouze ozdobným prvkem. Dnes je kaple pokrytá měděným plechem. Celá stavba je provedena z pískovcových kvádrů jejichž lícní strana je tvarovaná. Kamenická práce je velmi přesná a svědčí o dobré umělecké úrovni. Z kvádrů menší velikosti je provedena i klenba. Vnitřek kaple byl omítnut. Na některých místech (u tří oválných otvorů v klenbě) je pískovec kombinován s cihlovým zdivem.
Pokud se někdo zamyslí nad stavebním charakterem kaple, zpočátku nás zaujme skutečnost, že ve značném množství drobné církevní architektury 18. století v našem kraji, zaujímá tato stavba výhradní postavení. Nabízí se nám srovnání podobných staveb v Mikulášovicích, které mají většinou obdélníkové půdorysy, někdy konvexně tvarované v prostoru oltáře a bývají menších rozměrů. Datování staveb zahrnuje období sta let, od počátku 18. století až do počátku 19. století. Trojboká kaple je výjimečná svým umístěním i architektonickým řešením. Stavba je ve své jednoduchosti efektní a svým trojbokým řešením originální. Jistou obdobu můžeme pozorovat se hřbitovní kaplí na Andělské Hoře, kterou stavěl před rokem 1712 G. B. Alliprandi. I některé vesnické kapličky používají tento půdorys, ale jsou daleko menších rozměrů.
Na třech oltářích ve výklencích byly, zřejmě původní, obrazy s církevní tematikou od neuváděného malíře 18. století. Z toho všeho se do dnešní doby nic nedochovalo, dnes je vnitřek kaple naprosto zpustlý.
